LVT Svojanov, 13. - 21. 8. 2011

…. tábor plný nevšedních zážitků....

Do Svojanova jsme se na začátku tohoto roku vlastně vůbec nechystali. Někdy v průběhu jara ale stále byla volná některá místa, navíc se nám ozvala Hanka, že oni nakonec tedy pojedou, a tak jsme si řekli „proč ne“ a zapsali se. :o)

Nemám moc ráda definitivní superlativa.... ale... tenhle tábor byl asi zdaleka ten nejlepší, kde jsme zatím byli. ;o)
Možná to bylo tím, že jsme poprvé jeli v plné sestavě, možná tím, jak moc pohodová tam panovala atmosféra, možná tím, o kolik jsme se posunuli ve výcviku....

Začnu asi tím, jak na nás zapůsobil tábor jako takový. Areál ve Svojanově nabízí prostor naprosto na cokoli. Agility, obrany, poslušnost, stopy, vystavování, coursing, dogfrisbee... To jsou vlastně vše aktivity, které se zde dají absolvovat. K tomu perfektní venčení v podobě nekonečných luk a lesů hned za chatičkou...prostě pejskařský ráj. :o)

Nášemu přijezdu předcházela pohodová cesta, ani jsme nebloudili, neboť jsme si s řidičem oba pečlivě nastudovali cestu ;o) Chatičku jsme měli sami pro sebe, což se při velikosti postelí nakonec ukázalo jako „ideální“. :o)) Hned vedle nás bydlely naše holky kynoložky – spolužačky z kruhu, takže jsme měli fajnové sousedy.
V týdnu jsme měli naše hafany zapsané do tréninků agi, frisbee, poslušnosti.... navíc se chodilo stopovat a kousat, večer běhat coursing...

Toto musím také vypíchnout, každý večer se dělo něco „navíc“, ať už to byl coursing, který si nejen naši kluci vyzkoušeli poprvé v životě, ulička či jakýsi „povahový test“ pro pesany. O semináři s Ladislavem Machem, největším překvapením týdne, se rozepíšu později. :) Takže jsme měli o zábavu opravdu postaráno, večer jsme padali únavou do postelí, aby z nich někteří mohli v 6:00 zase vyskočit. :o))

Každý z našich pesanů se věnoval „svým“ aktivitám. Rozhodně jsme je nehnali „všechny na všechno“, něco jsme úplně vynechali a šetřili jejich síly. Jak říkají holky: „Hlavně nepřepálit začátek....“.. Ono to k tomu totiž hodně svádí.

Barnabášova parketa bylo a je agility, takže jsem to v jeho případě pojala jako intenzivní trénink pod vedením Martiny Konečné (u které jsme už předtím byli s Bárníkem spokojení ;o) . Tréninky dvakrát denně, nové prvky ve vedení, prohloubení těch, co už bychom měli umět (sekvence o 7 „franciích „ a podobně ) a trénování hlavně věcí, jež jsou teď na závodech v kurzu. Martina měla vlastně skupinky jen závodících psů, tudíž jsem u ní běhala pouze s Bárníkem. Oddělené tréninky mých kluků mi ale moc prospěly, přecejen, přeorientovávat se z jednoho na druhého je obtížné, každý z nich je úplně jiný...
Bárňoušova chuť do běhání se postupně zvyšovala, byl nadšenější a taky na mě vymýšlel kravinky a kulišárny a začal s novou hrou „ulov borderku“ . :o)) Ovšem, pak se stal zlom a na nás oba padla taková únava, že jsme si raději ke konci týdne více zalenošili. :o)

Rufus s páníkem měli v plánu hlavně agi a frisbíčko. Ale jak to tak bývá, síly a čas se pak stejně přikloní spíše k jednomu. U Rufajze a Domči to nakonec bylo překvapivě agi, čemuž jistě přispěla i naše skvělá trenérka Dáša. ;o) Opravdu moc dobře věděla, jak „na ně“. Sama má doma sosáka, takže čerpala ze svách zkušeností a klukům šila tréninky na míru. :o) Ti udělali za týden opravdu pokrok a byla na nich pořád větší a větší chuť běhat.... Radost pohledět.
Frisbee šlo malinko k ledu, ale jen v případě frisbee se psem. Odpoledne po obědě jsme oba s Dominikem a ostatními páníčky pilně házeli a házeli. :o)
Kluci pak ještě skoro každé ráno vstali a za ranní mlhy šli trénovat stopu... Dominik se vracel nadšený a vůbec mají s Rufíkem obdiv mnohých, že se i po večerních-ranních „posezeních“odhodlali. :o)))

S Grippíkem jsme měli v plánu agility, kousání a jednou také poslušnost, aby nám na ní někdo mrkl, ale k tomu jsme se nedokopali, měli jsme toho „až až“ i tak. Agi jsme taktéž běhali pod vedením Dáši, které moc děkuju za trpělivé rady a přístup, neboť s rychlým psem se učím seběhávat a máme spoustu věcí k dopilování. :o) Párkrát jsme si zašli i na „šupáka“, což se Grippenkovi moooc líbilo, kousat ho prostě baví.
Jednou k večeru jsme si ale zašli i zkusit coursing.. sport, který mě osobně až tak neláká, postrádám tam konatkt psovoda se psem, týmovou práci...já raději se psem spolupracuji „na tělo“. :o) Nicméně, když jde o to udělat hafanům radost....A Grippen radost ze střapce měl doslova, na první pokus vystřelil, jakoby mu někdo poradil, jakže se to běhá..:)) Jak podotkl Dominik „jooo, to sedí, zábava pro vymyté mozečky!“ . :o) Nu co, Gripíček je z těch, co nejdřív jednají a pak myslí, takže jeho to opravdu chytlo..:D

Naši chlupáči byli tedy opravdu zaměstnáni a každý večer si šli s chutí lehnout. My jsme měli o to víc času posedět s přáteli a probrat vše, na co za celý rok chyběl čas. :o)

Jak už jsem ale psala výše, uprostřed týdne na nás čekalo překvapení. Do tábora přijel pan Ladislav Mach se svým Oskarem, udělat nám jakousi přednášku a následně nám předvést vše, o čem mluvil, v praxi. Jeho jméno zná asi každý, kdo trochu čichl ke sportovce, takže jsem byla opravdu zvědavá, jak cvičí tým na vrcholu.... a hlavně, jestli ta hezká slova o vztahu psa a psovoda jsou také k vidění v praxi. A opravdu, pan Mach nezklamal (vím, že mu mnozí říkají familierně „Láďo“, ale to já si nedovolím :o). Po několikahodinové debatě a vyprávění historek o tom, jak na jaký cvik, problém a psa, jsme se přesunuli, abychom viděli probírané rady v praxi.....
Zkráceně: základem veškerého cvičení Oskara byla hra, vztah s psovodem, zábava, neustále napětí a nadšené očekávání odměny. Člověku se pak veškeré rady mnohem snáze přijímají. :o) Odpoledne odvážlivci předvedli svou poslušnost na place a nechali si poradit s věcmi, které by rádi přivedli k dokonalosti. ;o) Celý večer to ve mně ale tak hlodalo, že jsem se(původně jsem říkala rezolutní NE!) rozhodla vystoupit na plac také s Grippenkem..... Nechat si poradit od kapacity se nepoštěstí každý den, takže jsme šli s holou kůží na trh. :o) Dostalo se nám tolika rad, názorů a řešení, že doteď toho mám plnou hlavu...
Základem celé filozofie pana Macha ale není nic jiného, než čisté zkoumání reflexů a přirozených reakcí psa...když se nad tím někdo takto um í zamyslet, dokáže se psem nevídané...překusování aportu je jen setinka toho všeho. :o) Ovšem jednu věc hlásal neustále a opráněně! Proboha, lidi, hrajte si se svými psy! :) (S čím mohu jen souhlasit a slibuju, že si také budeme víc hrát! ;o)

Plni dojmů a pojmů, uběhaní a unavení jsme byli rádi, že se ke konci tábora psi šetřili a nastoupily teoretické přednášky místo tréninků. :o) Celý tábor tak šetřil síly na závěrečné závody...

Ty se klkům vyvedly ovšem skvěle! Na všechyn jsem moc pyšná, že i po týdenním zápřahu ze sebe dokázali vydat zbytky sil a užili si další zábavu.
V pátek odpoledne probíhala soutěž v dogfrisbee. Respektive v minidistance. Pravidla byla trošku upravena k dobru nás - začátečníků. Původně jsem tuto soutěž chtěla vynechat, protže já a disk, no...:D Ale nakonec jsem se pro tu legraci přihlásila.
Když nadešla naše minutka a půl, ještě poprchávalo. V duchu jsem doufala, že se Grippenek se svým stylem stíhačky nepřizabije. A nepřizabil, chytil všech 7 mých hozených hodů (které nějakým zázakem letěly do nejvzdálenějších pásem :-O ), přidal pár výskoků a měl super rychlé vracečky.... Rufík s Dominikem byli také skvělí! Domča sice nehodil pár disků úplně ideálně, ale to, co Rufík chytil, bylo parádní! :o) Výsledky kluků tedy jsou: Ruf 11. místo z 20, 9 bodů a Grippen 2. místo z 20 a 26 bodů...:D

Sobotní večer probíhaly závody v coursingu. Řekla jsem si, že toho svého magorka nahlásím, když ho to tak chytlo. A ejhle, Gripíček v kategorii začounů skončil na krásném 4. místě. :o)

Závěrem tábora jsou vždy agi závody. Ruf a Gripp byli nahlášeni do kategorie LA-pokročilí, Bárny do kategorie LA – závodící.
A dopadlo to následovně: Ruf – 4. místo, 3. nej čas, Grippík – 1. místo a nej čas ze všech pokročilých a Bárny – 4. místo a odmítačka. :o)

Toť vše k celému táboru. Vlastně.... ještě něco. Jsme zase bohatší o další zážitky, se kterými se tu nebudu rozepisovat, neboť mi to nepřísluší. Řekněme, že to byl dost adrenalin, zasvěcení vědí. :o) Ale myslím, že jsme (jste) to zvládli perfektně ;) ;)

Takže, příští rok doufám znovu!!!

FOTO je zde, na video si musíte počkat. :o)