Víkend nejen ve Středohoří, 22. - 24. 10. 2010

Jak už jsem psala, strávili jsme těhto pár dní opravdu v jednom kole. :o)

Grippen si vyzkoušel svoje první zabíjení figuranta. :o) Byl nadšený a já taky. Snad kromě tunelů, nic mu ještě nerozzářilo očička tak, jako křičící chlap jak hora se smotaným hadrem v ruce. :o)) Nebál se křiku, nápřahů na tlamu, tělo a ani když na něj figurant znenadání naběhl...Nechal se nádherně vyprovokovat a svědomitě štěkal a vzpínal se na postroji. ;o) Gipíček se taky projevil jako žárlivka a tak vyváděl o to víc, když hadr dostávali jiní psi, než on. Jak říkám, šlu mu to skvěle! :oD
Určitě budeme pokračovat, teď nás v nejbližší době čeká kousání v Horce a pak možná začneme chodit někam pravidelně.... :o)

Ještě ten večer jsme nabalili zbytek nepostradatelných věcí a smečky a vydali se na chalupu do Středohoří. V pátek bylo nádherně, takže jsme si vyšlápli na místní velekopec – Sedlo (726 m.n.m.). Kousek po silnici šli kluci na postrojích a hezky táhli, zbytek výletu už se proháněli lesem. Někdy bylo ted jejich škádlení a honičky na obtíž, třeba když jsme se plazili po skalách, ve snzae neuklouznout na úzké stezce...:oP Ale všichni přežili, dokonce se mrňousové ani tolik neunavili. No jo, rostou nám rychle a víc vydrží. :o)
My jsme celkem optimisticky vyfuněli kopec, teda, spíš horu, nahoru. Pořídili vrcholové foto a s úsměvem na tváři se vydali po hřebenovce dolů... Cesta z kopce ovšem nebyla žádná procházka růžovým sadem a kolena úpěla..

Mno a protože jsem blázen, respektive MY jsme blázni, v sobotu ráno jsme si přivstali a šli šlapat za ranních mrazíků stopy. Holinky nebyly, takže jsme si nádherně promáčeli obuv. :oP Ale chlupáči se nám odměnili, Bárny super rovná stopa, i přes vyjeté koleje od traktoru, super lom a závěrečný předmět. Klucí každý po dvou „kruzích“, oba doslova zažraní, čumáčky nevyndali do posledního kousku salámku. :o)

A zatímco kluci odpoledne odpočívali, já jsem se vydala ještě za kamarádčinou kobylkou, kterou jsem měla možnost proběhat...V tu chvíli jsem se cítila parádně, za to druhý den, au au. Sotva jsem udělala krok. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam. :o))

V neděli nás čekal odjezd domů a hned poté trénink. Jeli jsme všichni i s foťákem, ale ten byl totálně K.O., takže videa štěníků až po víkendu...:o)

Nicméně, Bárny makal, teď na podzim je mu zase příjemně, takže se neplouží, je pozorný, chtivý a vůbec šikovný. :o) Dominik s Rufíkem váleli! Přestože minule byli na tréninku asi před měsícem a zvládli jeden tunel, tentokrát se Rufajda nenechal zahanbit staršími štěňaty a nejenže byl pěkně rychlý a měl chuť jít dopředu, ale zvládl napojit dokonce tři tunýlky za sebou. ;o) On se nezdá, koliáček, tichá voda břehy mele a pak nám všem jednoduše vytře zrak. :o)
Grippík byl ve svém živlu, tunely on miluje a tak jsme také začali se spojováním tunýlků za sebe, otočkami mezi nimi apod. Tralaláček je prostě talent, takže chybičku neudělal ani jednu. :o)

Příště snad uděláme fotek více a lepších, stejně tak se můžete těšit na videa. :o)