Podzimní dvojzkoušky, 28. 10 . 2010

Ach ta nostalgie.... Je to akorát rok, co jsme započali naší ofiko závodní kariéru. Přesně před rokem jsme právě v Hloubětíně startovali v našich prvních „jedničkách“... :o)

A tak se pachatelé opět vrátili na místo činu, aby zde své jednotkování pravděpodobně ukončili. ;o) Přestože předpovědi byly všeljaké, vyšel nám super slunečný den, který jsme měli s Bárníkem jen sami pro sebe. Gripík byl na hlídání u Rufíka doma, takže jsme si to s Bárňoušem zase jednou v klidu užili. Na starosti jsme měli jen jeden druhého, žádná štěňata, prostě jako za starých časů. :o)

V Hloubětíně jsme potkali pár známých, jmenovitě třeba naší ségru Beri, která se na nás přišla podívat se zbytkem smečky. Tím se počet australáků zvedl na celé 4 kusy, poněvadž kromě Aší a Beri zde startovali taky „naši“ Valkaráčci z vrhu A, aneb redmerle rakety Tony a Iriska. V tu chvíli jsem trošku zalitovala, že Gripajzlíka nemám s sebou, ale sourozenci si to vynahradili následující den na cvičáku. :o)

No a k samotnému běhání. Tam jsem si uvědomila, že mě ty jedničkové parkury vlastně už ani moc nebaví. O:o) Poněvadž obíhání parkuru kolem dokola, vše na jednu ruku a pak domů, to nám už moc věcí nedá. Alespoň takto bych zhodnotila parkur od Veroniky Vostré. Ale na druhou stranu, pro začínající týmy byl uurčitě příjemný. ;o) Druhý parkur od Alice Glöcknerové už mě alespoň přinutil použít „záda“...:o)

Takže suma sumárum, Bárník dva super rychlé běhy, první čistý, v druhém měl, bohužel, zónu na áčku, ale to bych mu místo povelu „zóna“ nseměla zavelet „vpřed“..:oP Toto nás také stálo zlatou medaili v součtu, ale kdyby kdyby – na to se v agility nehraje. ;o)

Postupovky obě ukazovaly hodnoty přes 4 m/s, takže spokojenost největší. ;o) Projev na parkuru byl super radostný, slalomy hezky rychlé, prostě jsem odjížděla se skvělým pocitem.

A jako třešničku na dortu – MÁME SLOW MOTION VIDEO OD MICHALA, je super zpracované, no, koukněte sami!

>