LVT Svojanov, 13. - 21. 8. 2011
…. tábor plný nevšedních zážitků....
Do Svojanova jsme se na začátku tohoto roku vlastně vůbec nechystali. Někdy v průběhu jara ale stále byla volná některá místa, navíc se nám ozvala Hanka, že oni nakonec tedy pojedou, a tak jsme si řekli „proč ne“ a zapsali se. :o)
Nemám moc ráda definitivní
superlativa.... ale... tenhle tábor byl asi zdaleka ten nejlepší, kde
jsme zatím byli. ;o)
Možná to bylo tím, že jsme poprvé jeli v plné
sestavě, možná tím, jak moc pohodová tam panovala atmosféra, možná
tím, o kolik jsme se posunuli ve výcviku....
Začnu asi tím, jak na nás zapůsobil tábor jako takový. Areál ve Svojanově nabízí prostor naprosto na cokoli. Agility, obrany, poslušnost, stopy, vystavování, coursing, dogfrisbee... To jsou vlastně vše aktivity, které se zde dají absolvovat. K tomu perfektní venčení v podobě nekonečných luk a lesů hned za chatičkou...prostě pejskařský ráj. :o)
Nášemu přijezdu předcházela
pohodová cesta, ani jsme nebloudili, neboť jsme si s řidičem oba
pečlivě nastudovali cestu ;o) Chatičku jsme měli sami pro sebe, což
se při velikosti postelí nakonec ukázalo jako „ideální“.
:o)) Hned vedle nás bydlely naše holky kynoložky – spolužačky z
kruhu, takže jsme měli fajnové sousedy.
V týdnu jsme měli naše
hafany zapsané do tréninků agi, frisbee, poslušnosti.... navíc se
chodilo stopovat a kousat, večer běhat coursing...
Toto musím také vypíchnout, každý večer se dělo něco „navíc“, ať už to byl coursing, který si nejen naši kluci vyzkoušeli poprvé v životě, ulička či jakýsi „povahový test“ pro pesany. O semináři s Ladislavem Machem, největším překvapením týdne, se rozepíšu později. :) Takže jsme měli o zábavu opravdu postaráno, večer jsme padali únavou do postelí, aby z nich někteří mohli v 6:00 zase vyskočit. :o))
Každý z našich pesanů se věnoval „svým“ aktivitám. Rozhodně jsme je nehnali „všechny na všechno“, něco jsme úplně vynechali a šetřili jejich síly. Jak říkají holky: „Hlavně nepřepálit začátek....“.. Ono to k tomu totiž hodně svádí.
Barnabášova
parketa bylo a je agility,
takže jsem to v jeho případě pojala jako intenzivní trénink pod
vedením Martiny
Konečné (u které jsme už předtím byli s Bárníkem spokojení
;o) . Tréninky dvakrát denně, nové prvky ve vedení, prohloubení těch,
co už bychom měli umět (sekvence o 7 „franciích „ a
podobně ) a trénování hlavně věcí, jež jsou teď na závodech v kurzu.
Martina měla vlastně skupinky jen závodících psů, tudíž jsem u ní
běhala pouze s Bárníkem. Oddělené tréninky mých kluků mi ale moc
prospěly, přecejen, přeorientovávat se z jednoho na druhého je
obtížné, každý z nich je úplně jiný...
Bárňoušova chuť do běhání
se postupně zvyšovala, byl nadšenější a taky na mě vymýšlel kravinky
a kulišárny a začal s novou hrou „ulov borderku“ . :o))
Ovšem, pak se stal zlom a na nás oba padla taková únava, že jsme si
raději ke konci týdne více zalenošili. :o)
Rufus
s páníkem měli v plánu hlavně agi a frisbíčko.
Ale jak to tak bývá, síly a čas se pak stejně přikloní spíše k
jednomu. U Rufajze a Domči to nakonec bylo překvapivě agi, čemuž
jistě přispěla i naše skvělá trenérka Dáša.
;o) Opravdu moc dobře věděla, jak „na ně“. Sama má doma
sosáka, takže čerpala ze svách zkušeností a klukům šila tréninky na
míru. :o) Ti udělali za týden opravdu pokrok a byla na nich pořád
větší a větší chuť běhat.... Radost pohledět.
Frisbee šlo malinko
k ledu, ale jen v případě frisbee se psem. Odpoledne po obědě jsme
oba s Dominikem a ostatními páníčky pilně házeli a házeli. :o)
Kluci
pak ještě skoro každé ráno vstali a za ranní mlhy šli trénovat
stopu... Dominik se vracel nadšený a vůbec mají s Rufíkem obdiv
mnohých, že se i po večerních-ranních „posezeních“odhodlali.
:o)))
S Grippíkem
jsme měli v plánu agility, kousání a jednou
také poslušnost, aby nám na ní někdo mrkl, ale k tomu jsme se
nedokopali, měli jsme toho „až až“ i tak. Agi jsme taktéž
běhali pod vedením Dáši, které moc děkuju za trpělivé rady a přístup,
neboť s rychlým psem se učím seběhávat a máme spoustu věcí k
dopilování. :o) Párkrát jsme si zašli i na „šupáka“, což
se Grippenkovi moooc líbilo, kousat ho prostě baví.
Jednou k
večeru jsme si ale zašli i zkusit coursing..
sport, který mě osobně až tak neláká, postrádám tam konatkt psovoda
se psem, týmovou práci...já raději se psem spolupracuji „na
tělo“. :o) Nicméně, když jde o to udělat hafanům radost....A
Grippen radost ze střapce měl doslova, na první pokus vystřelil,
jakoby mu někdo poradil, jakže se to běhá..:)) Jak podotkl Dominik
„jooo, to sedí, zábava pro vymyté mozečky!“ . :o) Nu co,
Gripíček je z těch, co nejdřív jednají a pak myslí, takže jeho to
opravdu chytlo..:D
Naši chlupáči byli tedy opravdu zaměstnáni a každý večer si šli s chutí lehnout. My jsme měli o to víc času posedět s přáteli a probrat vše, na co za celý rok chyběl čas. :o)
Jak už jsem ale psala výše,
uprostřed týdne na nás čekalo překvapení. Do tábora přijel pan
Ladislav Mach se svým Oskarem, udělat nám jakousi přednášku a
následně nám předvést vše, o čem mluvil, v praxi. Jeho jméno zná asi
každý, kdo trochu čichl ke sportovce, takže jsem byla opravdu
zvědavá, jak cvičí tým na vrcholu.... a hlavně, jestli ta hezká slova
o vztahu psa a psovoda jsou také k vidění v praxi. A opravdu,
pan Mach nezklamal (vím, že mu mnozí říkají familierně „Láďo“,
ale to já si nedovolím :o). Po několikahodinové debatě a vyprávění
historek o tom, jak na jaký cvik, problém a psa, jsme se přesunuli,
abychom viděli probírané rady v praxi.....
Zkráceně: základem
veškerého cvičení Oskara byla hra, vztah s psovodem, zábava, neustále
napětí a nadšené očekávání odměny. Člověku se pak veškeré rady mnohem
snáze přijímají. :o) Odpoledne odvážlivci předvedli svou poslušnost
na place a nechali si poradit s věcmi, které by rádi přivedli k
dokonalosti. ;o) Celý večer to ve mně ale tak hlodalo, že jsem
se(původně jsem říkala rezolutní NE!) rozhodla vystoupit na
plac také s Grippenkem..... Nechat si poradit od kapacity se
nepoštěstí každý den, takže jsme šli s holou kůží na trh. :o) Dostalo
se nám tolika rad, názorů a řešení, že doteď toho mám plnou hlavu...
Základem celé filozofie pana Macha ale není nic jiného, než čisté
zkoumání reflexů a přirozených reakcí
psa...když se nad tím někdo takto um í zamyslet, dokáže se
psem nevídané...překusování aportu je jen setinka toho všeho. :o)
Ovšem jednu věc hlásal neustále a opráněně! Proboha,
lidi, hrajte si se svými psy! :) (S čím mohu jen souhlasit
a slibuju, že si také budeme víc hrát! ;o)
Plni dojmů a pojmů, uběhaní a unavení jsme byli rádi, že se ke konci tábora psi šetřili a nastoupily teoretické přednášky místo tréninků. :o) Celý tábor tak šetřil síly na závěrečné závody...
Ty se klkům
vyvedly ovšem skvěle! Na všechyn jsem moc pyšná, že i po
týdenním zápřahu ze sebe dokázali vydat zbytky sil a užili si další
zábavu.
V pátek odpoledne probíhala soutěž v dogfrisbee.
Respektive v minidistance. Pravidla byla trošku upravena k dobru nás
- začátečníků. Původně jsem tuto soutěž chtěla vynechat, protže já a
disk, no...:D Ale nakonec jsem se pro tu legraci přihlásila.
Když
nadešla naše minutka a půl, ještě poprchávalo. V duchu jsem doufala,
že se Grippenek se svým stylem stíhačky nepřizabije. A nepřizabil,
chytil všech 7 mých hozených hodů (které nějakým zázakem letěly do
nejvzdálenějších pásem :-O ), přidal pár výskoků a měl super rychlé
vracečky.... Rufík s Dominikem byli také skvělí! Domča sice nehodil
pár disků úplně ideálně, ale to, co Rufík chytil, bylo parádní! :o)
Výsledky kluků tedy jsou: Ruf
11. místo z 20, 9 bodů a Grippen
2. místo z 20 a 26 bodů...:D
Sobotní
večer probíhaly závody v coursingu. Řekla jsem si, že toho
svého magorka nahlásím, když ho to tak chytlo. A ejhle, Gripíček v
kategorii začounů skončil na krásném 4. místě.
:o)
Závěrem tábora jsou vždy agi závody.
Ruf a Gripp byli nahlášeni do kategorie LA-pokročilí, Bárny do
kategorie LA – závodící.
A dopadlo to následovně: Ruf
– 4. místo, 3. nej čas, Grippík
– 1. místo a nej čas ze všech pokročilých
a Bárny – 4. místo
a odmítačka. :o)
Toť vše k celému táboru. Vlastně.... ještě něco. Jsme zase bohatší o další zážitky, se kterými se tu nebudu rozepisovat, neboť mi to nepřísluší. Řekněme, že to byl dost adrenalin, zasvěcení vědí. :o) Ale myslím, že jsme (jste) to zvládli perfektně ;) ;)
Takže, příští rok doufám znovu!!!
FOTO je zde, na video si musíte počkat. :o)